Blog

KONSTELACE

V konstelacích se řeší především hluboce zakořeněné programy a schémata, která mohou brzdit osobní rozvoj. Každý člověk řeší v jisté etapě svého života určité klíčové téma. Může se jednat o otázky zdraví, rodinných a partnerských vztahů, finanční prosperity, kariéry, duchovního vývoje. V tom všem vás právě konstelace mohou posunout vpřed.

Za zakladatele konstelací v tomto pojetí (tzv. systemické konstelace) je považován německý psychoterapeut Bert Hellinger. On sám o konstelacích uvádí, že na nejhlubší úrovni života existuje skrytý řád věcí, skrytá symetrie, ke které nás konstelace navracejí.

Navazoval na psychodrama Jakoba L. Morena, rodinné rekonstrukce a skulptury Virginie Satirové a hypnoterapii Miltona Ericksona.

JAK TO FUNGUJE?

Konstelace pracují zážitkovou metodou s jakoukoli systémově uspořádanou skupinou. Ukazují nám aktuální stav vnitřních vztahů, které panují mezi jejími členy. Pomáhají nám odhalit příčiny vzájemného nesouladu a obnovit harmonii, která je nutná pro správné fungování systému.

Procesem konstelace provádí konstelář.

„Mým hlavním úkolem coby konsteláře je být plně přítomná. Nejsem to já, kdo konstelaci vede. Stávám se doslova průvodkyní, co nejvíce průchozím kanálem pro každý verbální i neverbální vjem, který se rodí právě a jen z přítomného okamžiku. V tu chvíli je mi umožněno nahlédnout strukturu celého labyrintu a uvidět cestu ven.“

Klient popíše konsteláři své téma. Většina obtíží pramenících z vnitřních blokací má původ v rodinných, dnes už nefunkčních stereotypech, jejichž kořeny sahají hluboko do historie rodu.

Tuto historii sdílíme nějakým způsobem všichni. Je nám umožněno ji sdílet prostřednictvím kolektivního podvědomí. Proto je na místě proces konstelací ukázat právě na příkladu rodinných konstelací.

Konstelář sdělí, kteří z rodinných příslušníků mají v příslušné konstelaci vystupovat. Klient na základě svých pocitů vybere z přítomných osob zástupce skutečných členů rodiny, nakonec sebe samého.

Konstelace se odehrávají v rámci určeného prostoru, který má jasně vymezené hranice. Hranice prostoru jsou zároveň danými hranicemi mezi jednotlivými zástupci. Není dovolena inzultace, sexuální kontakt, hrubé jednání.

V takto ohraničeném prostoru jsou zástupci rozestaveni. A toto výchozí rozestavení je reálným aktuálním obrazem toho, jak klient intuitivně vnímá dynamiku systému své rodiny.

Od tohoto okamžiku se zástupci pocitově vžívají do představovaného. V reakci na danou situaci mohou prožívat někdy až nezvykle silné emoce. Jejich pozorováním a následným kladením otázek konstelář získává cenné informace o tom, co se opravdu děje pod povrchem.

KOMU JSOU URČENY?

Díky technice konstelací můžeme vytvořit model kterékoli skupiny, v níž existujeme. Asi nejčastěji se jedná o naši rodinu, proto se také nejspíše setkáváme s termínem rodinné konstelace. Paralelu s modelem rodiny můžeme najít i v jiných oblastech našich životů. Může se jednat o firmu, instituci, školu nebo jakýkoli jiný typ sdružení.

RODINNÉ KONSTELACE

V nejužším smyslu slova je systémově organizovanou skupinou rodina. Každý z nás patří do nějakého rodinného systému, jehož členové už po generace ovlivňují naši přítomnost. Náš pohled na svět, naše pocity a myšlenky, náš způsob jednání vycházejí z neviditelného spojení s dalšími blízkými jedinci, ať už našimi předky, nebo potomky.

Rodinné konstelace jsou nejsilnějším prostředkem, který uvádí naši psychiku do vyváženého stavu. Další metodou, která je velmi intenzivní, je metoda pohyby duše. Veškeré akce jsou v ní téměř zastavením se v prostoru a čase, což umožňuje ponor do velké hloubky. Namísto dialogů prostřednictvím slov se děje posouvají intenzivním, dlouhým očním kontaktem.

FIREMNÍ KONSTELACE

Tento typ konstelací aplikuje postupy konstelačních metod. V prostředí firem podporují konstelace hlavně firemní kulturu, její vznik, udržování a rozvíjení.

TVAROVÉ A POHYBOVÉ KONSTELACE

Moje samostatná konstelační praxe začala v roce 2008. Dokončila jsem dvouletý praktický konstelační výcvik u Bhagata J. Zeilhofera a věnovala se rodinným a systemickým konstelacím. Od té doby metodu doslova miluji. Souzním s její základní filozofií – navracením přirozeného řádu do funkčních, už existujících, systémů. Znovu a znovu jsem viděla, jak se rozhýbávají strnulé struktury… jak proud života přináší dynamiku všude tam, kde jsou mu otevřeny do té doby zavřené pomyslné dveře. Konsteluji jednotlivce i skupiny. A velice se mi to líbí.

Jediné věci mi bylo postupně jaksi líto: když jsem stavěla konstelace pro konkrétní lidi, v rámci určeného času setkání nebylo možné, aby se dostalo na každého. Meditovala jsem na toto téma. A náhle jsem vnitřně uviděla, že je skutečně reálné vytvořit efektivní typ konstelace, která zahrne téma jednoho každého přítomného. Musí to být ovšem takové téma, které jedním každým přítomným aktuálně opravdu hýbe. Začala jsem o vhledu více přemýšlet. A vznikla metoda tvarových konstelací.

Na rozdíl od rodinných a systemických se tyto konstelace vyznačují tím, že zahrnou celou skupinu. Užitek získají během jednoho setkání všichni. Když se zúčastnění po skončení konstelace navracejí zpět na svoje místa a potkáme se znovu v kruhu sdílení, je každému jasné, že během relativně krátkého času prošel vnitřní přeměnou.

Dále je důležitá somatizace. Slovo soma znamená v překladu tělo. Somatizace je projev emocionálních a mentálních disharmonií ve fyzickém těle.

Prvek somatizace jsem do svých konstelací zařazovala už od začátku. Používám něco, čemu říkám kouzlo akceptace: vedu zástupce aspektů tématu k plnému uvědomění si a autentickému prožívání toho, jak se psychická disharmonie odráží v těle. Je vždy nesmírně zajímavé pozorovat vliv tohoto přijetí na celkové posuny v konstelaci.

Tvarová konstelace využívá i běžné prvky rodinných a systemických konstelací: fungují v ní jednotliví zástupci, které ovšem určuji a do vymezeného prostoru rozestavím já coby konstelář

Co je to vlastně tvar? Abych vysvětlila tvarovou konstelaci, uvedu, že pro mě je tvar funkční harmonické uspořádání aspektů konstelace v rámci daného prostoru. Konstelace tvarem vyvrcholí. Pro přítomné je vždy překvapením, do jakého tvaru konstelace dojde, jak jsou zúčastnění uspořádáni. Ale když se to stane a lidé se do tvaru vnitřně napojí, ucítí to každý z přítomných. Víme, že jsme v cíli. Jako by daný tvar někde existoval už od začátku – jen se postupně stále víc a víc odkrývá.

Ke tvarovosti konstelace se po nějaké době přidal prvek pohybu. Někteří lidé začali mít spontánní potřebu se v rámci procesu pohybovat. Děje se to v souladu s aktuální potřebou těla a tím, jak tělo reaguje na emoce a mentální koncepty, tzv. bloky.

Co je to vlastně blok? V těle se projevuje na buněčné úrovni ztuhlá, zmražená energie. Příklad: něčeho se hodně lekneme. Co se děje v těle? Zadržíme dech a tělo doslova zatuhne v právě načatém pohybu. Nejpřirozenější formou vyjádření rozpouštění bloku je tedy nejprve akceptace stavu a následně zpočátku drobný, později dynamický pohyb.

Pohybová složka se ve tvarové konstelaci objevuje jakoby sama od sebe. Nijak na ní netrváme. Pokud přijde, začnou se postupně hýbat všichni zástupci. A tento společný pohyb dává nakonec tvar určenému prostoru konstelace.

*/ ?>